Špric pod omítku: poměr, tloušťka a kdy se vynechá
- —Špric (podhoz) je řídká cementová vrstva, která zdrsní podklad a sjednotí jeho savost — drží na ní jádrová omítka.
- —Míchaný na stavbě: cement a ostrý písek 1:2 až 1:3, řídká konzistence. Pytlovaný postřik se míchá podle technického listu.
- —Na savé zdivo se dělá síťově, s krytím 50–60 %. Celoplošně jen na beton a jiné nesavé podklady.
- —Pod sádrovou strojní omítku špric nepatří — tam se podklad ošetřuje penetrací nebo kontaktním můstkem.
Co špric je a proč se dělá
Špric, česky podhoz nebo cementový postřik, je řídká cementová malta nahozená na holé zdivo ještě před jádrovou omítkou. Nemá nic vyrovnávat ani zakrývat — dělá dvě věci: zdrsní hladký povrch, aby se omítky mělo čeho chytit, a sjednotí savost podkladu, takže jádro nevytáhne vodu jednou stranou rychleji než druhou.
Tohle je nejčastější příčina, proč se jádrová omítka po roce odlupuje v celých deskách. Nedrží špatná omítka — nedrží spojení mezi omítkou a zdivem, protože mezi nimi nikdo nic neudělal.
Jaký je poměr špricu
Míchaný na stavbě je to cement a ostrý praný písek v poměru 1:2 až 1:3. Bohatší 1:2 se dává na hladké a málo savé podklady, chudší 1:3 na běžné cihelné zdivo. Konzistence je řídká — má stékat z lžíce, ne držet tvar. Hustý špric se na stěnu rozplácne, ale nevytvoří hrubý povrch, a tím ztratí celý smysl.
| Podklad | Poměr cement : písek | Krytí plochy |
|---|---|---|
| Cihla plná, Porotherm, Heluz | 1 : 3 | 50–60 % (síťově) |
| Pórobeton (Ytong) | 1 : 3 | 50 % nebo raději penetrace |
| Beton, železobeton | 1 : 2 | 100 % (celoplošně) |
| Smíšené zdivo, přechody materiálů | 1 : 2 | 100 % v pruhu přes přechod |
| Staré vápenné zdivo po otlučení | 1 : 3 | 50–60 % |
Jak silný špric má být
Tři až pět milimetrů. Špric není vrstva, která by se měřila latí — je to zdrsnění. Povrch po něm má zůstat ostrý a nepravidelný, jako hrubý smirek. Když je hladký, byl moc hustý nebo se zahladil, a jádro na něm bude držet hůř než na holé cihle.
Proč se nedělá celoplošně
Na savém zdivu se špric nahazuje síťově — s mezerami, tak aby zakryl 50 až 60 % plochy. Zbylá plocha nechá zdivo dýchat a jádrová omítka se v mezerách chytí přímo cihly. Celoplošný špric má smysl jen tam, kde se omítka nemá čeho chytit vůbec: na betonu, na železobetonových průvlacích a stropech.
Jak dlouho špric zraje
Dva až tři dny, než na něj přijde jádro. Musí být tvrdý natolik, že se nedá seškrábnout nehtem. V horkém a větrném počasí se první den vlhčí, jinak se z něj voda odpaří dřív, než cement zhydratuje, a vrstva zůstane sprašná — na takovém špricu nedrží nic.
Kdy se špric vynechá
Pod strojní sádrovou omítku. Sádra a cementový špric k sobě nepatří: podklad se místo toho ošetřuje penetrací podle savosti — regulátorem nasákavosti na pórobeton, univerzální penetrací na keramiku, kontaktním můstkem s křemičitým plnivem na beton. Vynechává se i tam, kde je zdivo dostatečně hrubé a savé a jde na něj jednovrstvá omítka podle systému výrobce.
- Sádrová strojní omítka — penetrace, ne špric.
- Sádrokarton a jiné desky — špric na ně nepatří vůbec.
- Sanační systém podle WTA — ten má vlastní předepsaný podhoz, běžný špric ho nenahradí.
- Tenkovrstvé systémy podle technického listu výrobce, kde je postřik výslovně vyloučený.
Postup krok za krokem
- 01Očistit zdivo
Pryč prach, zbytky malty a mastnota. Na zaprášenou cihlu špric nedrží o nic lépe než omítka.
- 02Zaplnit spáry a kapsy
Nezaplněné svislé spáry a drážky po instalatérech se zaflekují maltou a nechají zavadnout. Špric je nezakryje.
- 03Navlhčit podklad
Suchou nasákavou cihlu je nutné předem zvlhčit, jinak z čerstvého špricu okamžitě vytáhne vodu.
- 04Nahodit špric
Strojně nebo ručně zednickou lžící, s krytím podle podkladu. Povrch se nezahlazuje — má zůstat hrubý.
- 05Nechat zrát
Dva až tři dny. V horku první den vlhčit. Teprve pak jde na řadu jádrová omítka.
Co to stojí
Špric účtujeme jako součást jádrové omítky, ne jako samostatnou položku — u strojní jádrové omítky od 235 Kč/m² je příprava podkladu včetně postřiku v ceně. Samostatně se počítá jen tam, kde ho někdo objedná bez navazující omítky, což se v praxi skoro nestává.
Časté dotazy
Jaký je poměr špricu?+
Cement a ostrý praný písek 1:2 až 1:3. Bohatší poměr 1:2 na hladké a nesavé podklady, typicky beton; 1:3 na běžné cihelné zdivo. Konzistence musí být řídká — špric má ze stěny mírně stékat a zůstat hrubý, ne držet tvar jako malta. U pytlovaného cementového postřiku se míchá přesně podle technického listu výrobce.
Musí se špric dělat vždycky?+
Ne. Pod vápenocementovou jádrovou omítku patří skoro vždy, zvlášť na beton a na smíšené zdivo. Pod strojní sádrovou omítku se nedělá nikdy — tam se podklad ošetřuje penetrací podle savosti.
Jak dlouho musí špric zrát, než přijde omítka?+
Dva až tři dny. Kontrola je jednoduchá: tvrdý špric se nedá seškrábnout nehtem. V horkém a větrném počasí se první den vlhčí, aby cement stihl zhydratovat a vrstva nezůstala sprašná.
Proč se špric nedělá po celé ploše?+
Na savém zdivu by uzavřel povrch a bránil odchodu vlhkosti. Síťové krytí 50–60 % dá omítce dost drsných míst, kterých se chytí, a v mezerách nechá zdivo dýchat. Celoplošně se dělá jen na betonu a dalších nesavých podkladech, kde se omítka nemá čeho chytit.
Dá se špric nahradit penetrací?+
U sádrových omítek ano — tam je penetrace správné řešení. U vápenocementové omítky na betonu ne: penetrace sjednotí savost, ale nevytvoří mechanické zakotvení. Na hladkém betonu se proto používá buď špric v poměru 1:2, nebo kontaktní můstek s křemičitým plnivem.
Počítáte špric zvlášť?+
Ne. Příprava podkladu včetně postřiku je součástí ceny jádrové omítky od 235 Kč/m². V nabídce nenajdete položku „špric dle skutečnosti“ — cena za m² je jedna a po zaměření se nemění.