Omítky v koupelně — co patří pod obklad a co ne
- —Mokrá zóna (sprcha, vana, okolí vpusti) = vápenocementová nebo cementová omítka plus hydroizolační stěrka.
- —Zbytek koupelny s funkčním odvětráním sádrovou omítku snese bez problému.
- —Pod obklad se nedělá štuk ani hladký filc — obklad potřebuje drsnější podklad kvůli přilnavosti.
- —Nejdražší chyba je sádra pod obkladem ve sprše: obklad se za pár let uvolní i s omítkou.
Koupelna je jediná místnost v domě, kde se volbou omítky dá udělat chyba za sto tisíc. Ne proto, že by omítka byla drahá, ale proto, že se odhalí až po letech, kdy je nad ní obklad, sanita a hotová podlaha.
Mokrá a suchá zóna
Koupelna se nedělí na „koupelnu“, ale na zóny podle toho, kolik vody na stěnu skutečně dopadá. To rozhodne o skladbě.
| Zóna | Kde | Omítka | Navíc |
|---|---|---|---|
| Mokrá | sprchový kout, stěna u vany, okolí vpusti | vápenocementová nebo cementová | hydroizolační stěrka + těsnicí pás |
| Vlhká | okolí umyvadla, WC, stěny do 1,5 m | vápenocementová | penetrace pro vlhké provozy |
| Suchá | zbytek místnosti, strop | sádrová i vápenocementová | běžná skladba |
Proč sádra pod obklad ve sprše nepatří
Sádra je hygroskopická — vodu přijímá a při nasycení výrazně ztrácí pevnost. Pod obkladem se vlhkost neodpaří, hromadí se ve spárách a v lepidle. Sádrová omítka pod ní změkne a obklad se odtrhne i s vrstvou omítky. Nejde přitom o špatné provedení obkladu; příčina je pod ním.
Správná skladba v mokré zóně
- 01Podklad
Vyzrálé zdivo, zaflekované drážky, osazené prostupy pro baterie a vpusť.
- 02Přednástřik
Cementový přednástřik zhruba 3 mm pro přilnavost jádra.
- 03Jádrová vrstva
Vápenocementová omítka 15 mm, stažená do roviny, bez štuku a bez hlazení do lesku.
- 04Hydroizolační stěrka
Dvě vrstvy, do rohů a na prostupy těsnicí pásy a manžety. Tohle je vrstva, která skutečně drží vodu.
- 05Lepidlo a obklad
Flexibilní lepidlo třídy C2, spárování a silikon do rohů — silikon je pružná spára, ne izolace.
Strop a zbytek místnosti
Strop v koupelně sádrovou omítku unese bez problému, pokud koupelna má funkční odvětrání — okno nebo ventilátor s doběhem. Sádra navíc pomáhá regulovat vlhkost, takže po sprchování rychleji mizí kondenzát ze zrcadla a stěn. V koupelně bez jakéhokoli větrání je i na stropě rozumnější vápenocement.
Časté dotazy
Může být v koupelně sádrová omítka?+
V suché a vlhké zóně ano, pokud má koupelna funkční odvětrání. Nepatří do mokré zóny — tedy do sprchového koutu, na stěnu u vany a do okolí podlahové vpusti — a nepatří pod obklad v těchto místech.
Dělá se pod obklad štuk?+
Ne. Pod obklad se dělá jádrová omítka stažená do roviny a ponechaná drsnější. Štuk ani hladké filcování přilnavost lepidla zhoršují a jde o práci navíc, kterou obkladač stejně nechce.
Stačí hydroizolační stěrka jen ve sprchovém koutu?+
Minimum je celý sprchový kout do výšky 2 m a 20 cm za jeho hranu, stěna u vany do 30 cm nad okraj a podlaha celé koupelny. Rohy, kouty a prostupy vždy s těsnicím pásem a manžetou — právě tam voda prochází nejčastěji.
Uděláte v koupelně jinou omítku než ve zbytku domu?+
Ano a je to běžné. Na jedné stavbě míchá materiál stejný stroj — koupelny a technické místnosti děláme vápenocementové, obytné části sádrové, obojí v jedné etapě bez dalšího výjezdu.